Každým kdo si rád počte v esejích profesora Komárka (= příznivec nenáročné intelektuální zábavy po těžkém pracovním dnu) si kromě nadužívání slova „v posledku“ nepochybně všimne jeho zálibu, co dím – přímo posedlost, synchronicitami všeho druhu. Synchronicity nemají pražádný magický charakter, jejich vysvětlení budiž podáno níže, spíše se mi stala dnes taková zvláštní věc…
Povídal jsem si včera večer s manželkou nejlepčí, ze všech nejhezčí a jakožto vtipný a šarmantní vypravěč jsem k dobru chtěl přidat známý bonmot o čínštích mudrcích pozorujících ryby skákající v horské bystřině („První dí: ryby mají radost z proudící studené vody. Druhý kontruje, jak to může první vědět, když není rybou….atd“), když jsem chytnul okno a nemohl si vzpomenout na pokračování (pointu jsem zhruba uměl interpretovat, ale chyběl mi k tomu ten správný vypravěčský drive a načasovanost…).
Následovný den (dnes) jsem s kolegama skočil na lehký obídek do campusu v Hybernský (kde chodí ty hezký levičácký kundy, které po studiích budou živit manžílkové z korporátů; prostě „batika, korále, chlupy…“) a namátkou vybral z knihovny jakýs spisek k intelektuálnímu post-gastro obveselení. Spisek se jmenoval NOMÁDvA 15 a otevřel jsem o na straně 24. Posuďte sami…:
Tak a teď k tomu, co přitáhlo vaši pozornost v nadpisu článku – k těm synchronicitám. Jest zřejmo, že nemají objektivní základ, ledaže bychom zklouzli k víře v astrologii, lásce na první pohled a vícenásobním orgasmům. Duchařiny a tak. Synchronicity jsou naší interpretací náhodných koincidencí – denně jsme obklopeni množstvím vjemů a jsoucen, ze kterých naše mysl vybírá jen ty, které pro ní mají význam a touto výběrovou metodou dochází k „setkáním“ těch správných „náhod“, „znamení“ a „symbolů“. Vnímavá mysl = více synchronicit (více vjemů), omezená mysl = rovněž více synchronicit (špatná interpretace věcí a vztahů). To taky vysvětluje, proč se synchronicitama obírá prof. Komárek a odbarvené tety před klimakteriem navštěvující věštkyně.